Strukovic veselka

Dne 17. 9. 2016 se v penzionu Fousek nad Orlickou přehradou konala jedna významná a nezapomenutelná událost. Vlčák Petr a jeho holubička Veronika si slíbili lásku a věrnost na věky věků! A zbytek RBZ party byl samozřejmě u toho. To aby Petra povzbudil v cílové rovince před oltářem, a zejména pak proto, aby pomohl tuto radostnou událost náležitě oslavit.

Bylo to krásné. Nevěsta s ženichem se oděli do podzimní nálady a na celé širé okolí seslali podzimní pohodu. Pilo se, hodovalo, diskutovalo o běhání, fotilo se na digitální, analogová i polaroidová media, jelo se parníkem! Během plavby se vypil celý bar, ženich s nevěstou balancovali na přídi, na souši se pak pokračovalo v popíjení, fotografování, hodování a diskutování o běhání a pak už i trošku o životě, než se konečně začalo pořádně tančit! A tančilo se ohromně. Střevíce se neprotančily, ono se tancovalo bez nich, za to košile se začaly barvit potem, nejprve lehce v podpaždí, poté více na zádech a vpředu, a když nezůstalo suchého kousíčku, začala se potit kolena, a to byl ten pravý čas na koupačku! Hoteliér sice doufajíc, že koupací sezóna již pominula, přikryl bazén plachtou, to ale bylo naprosto zbytečné. Plachta byla v mžiku pryč a bazén naplněn rozjařenými svatebčany. S koupacím úborem si nikdo moc hlavu nelámal, povětšinou stačilo shodit nejnutnější svršky, o to větším překvapením bylo zjištění, že Miloš byl připraven a jal se v bazénu reprezentovat v týmových trenkách! Některé slečny zas smáčely kompletní večerní róbu, a když bylo vody dost, Verča Pistulková přinesla ručníky, aby se nikdo nenachladil. Ponenáhlu si Ondřej vzpomněl, že se mu doma válí jeden dres velikosti S, když tu zrovna prošla kolem Markéta přinášející si čerstvé pivo, a tak se stala novou členkou týmu. Nikdo, krom Vendy, výrazně neprotestoval, a tak se mohlo přistoupit k inauguračnímu tanci. Posléze se ukázalo, že s mezi svatebčany ukrývá ještě jeden adept na členství, nicméně tomu se nepodařilo složit závěrečnou zkoušku ve formě skoku do bazénu, a tak už se, protentokrát, tým více nerozrostl. Svatebčané se začali postupně vypařovat, a ve chvíli, kdy začal běsnit strašlivý náčelník Lízací Ucho, jsme se i my, členové týmu RBZ, rozprchli do svých postelí.

Ráno na nás čekala výborná snídaně, nad kterou jsme zrekapitulovali dění předchozího dne a noci, došli jsme k závěru, že nábor je platný, a že Petrova veselka byla nadmíru vydařená, a že by se vlčáci měli ženit častěji.