Českobrodská pečeť 2017
Petr:
Týden po desítce v Pečkách jsem se postavil znovu na start závodu stejné vzdálenosti. Tentokrát v Českém brodě. Pár týdnů před začátkem alergické sezóny není na co čekat. Po úspěchu z Peček, kdy jsem poprvé zaběhl desítku těsně pod 40 minut, jsem si myslel třeba i na ještě trochu lepší výsledek. Po pár posledních trénincích jsem se cítil skvěle, tak jsem doufal, že to zmáčknu třeba ještě alespoň o půl minuty.
Českobrodská pečeť se nejdřív běží 5 km do mírného, ale táhlého kopce a pak stejnou cestou zpět. Přesto že byly ideální běžecké podmínky, tak mě cesta nahoru stála strašně moc sil. Celou dobu jsem se těšil, jak to otočím a pak už to poletí. Otočka přišla a mě se rázem opravdu ulevilo, říkal jsem si, že to nakonec možná nějak půjde. Ale nešlo. 7. a 8. kilometr, kdy bych měl stupňovat tempo, jsem začal zpomalovat a už nebylo kde brát. V té chvíli mi už asi i chyběla motivace, protože jsem věděl, že i když to nějak narvu, tak to stejně bude někde na úrovni běhu z minulého týdne, což je daleko za očekáváním z rána. Nakonec jsem ještě něco málo sil vydoloval a poslední dva kilometry trochu zrychlil, ale i tak to stačilo „jen“ na výsledný čas 40:10. Jen píšu v uvozovkách, protože je to pořád o minutu a půl rychlejší než jakýkoli jiný předchozí běh (pokud nepočítám Pečky), ale po minulém týdnu to lehké zklamání je.
