Nočník – seriál nočních běhů
Prokopský nočník
Seriál tří večerních crossových závodů v Prokopském údolí zněl velmi lákavě a proto se Lukáš a Petr rozhodli zkusit z prvního ročníku vytěžit co nejvíce zážitků.
20. 10. Jinonice – 7,2 km, 100m+
Lukáš:
První závod seriálu provázel déšť, který celkový dojem znásobil. Po startovním výstřelu se naplno projevila velká soutěživost soupeřů a po pár metrech jsem dostal loktem. Po ustálení pořadí se první půlka nesla ve znamení snahy neuklouznout v zatáčkách na blátě. Poté jsem vycítil šanci a dal se do útoku. Pár kluků předbíhám a už vyhlížím cíl. Čas 31:45 a 11. místo v absolutním pořadí.
Petr:
Ač mi déšť na náladě úplně nepřidával, při běhu to mělo přesně opačný efekt a první závod byl o to zábavnější. Původní očekávání, že konkurence by tu nemusela být velká, se obrátilo v prach po startu, který začal pěkně zostra. Trať byla hodně kopcovitá, klouzavá a prázdná, jak počasí odradilo pár dalších běžců. I když jsem si závod užíval, bohužel bude ve znamení zabloudění – prodloužil jsem si to o 400m. Takže celkově 34:27 a trochu smutnější 27. místo v celkovém pořadí.
3. 11. Hlubočepy – 4,9 km, 150m+
Lukáš:
Na druhý závod byla na můj vkus docela zima. První dva kilometry do kopce jsem protrpěl, pár kluků musel pustit před sebe a silnej Petr mi v něm nadělil několik desítek metrů. Každý kopec ale musí jednou skončit, na rovince natahuji krok a ztrátu na soupeře doháním. Následoval seběh v podstatě až do cíle, který jsem pustil a doufal, že nohy budou takové rychlosti stačit. Cíl jsem proběhl dvanáctý v čase 21:26.
Petr:
Tady nás čekal závod s největším převýšením na nejkratší trati. Dost mi sedl, protože stoupání bylo pozvolné a to mi jde líp než střídání tempa, když je trať nahoru/dolů. V kopci dokonce předbíhám Lukáše, ale jeho síla se projeví na rovince a pak nejvíce v seběhu, kde mi jeho dlouhými kroky utekl dobrých 200 metrů. Každopádně tentokrát jsem vše trefil a taky byl ze všech závodů nejblíže Lukášovi. Byla zatracená kosa, ale velká spokojenost! Výkon pak stačil na 14. místo v čase 21:47.
10. 11. Barrandov – 6,2 km, 130m+
Lukáš:
Tréninkově jsem si trať třetího nočníku proběhl dva dny před startem. Díky znalosti profilu a terénu očkávám nejrychlejší běh z celého seriálu. Konkurence byla tentokrát větší a tomu odpovídal i velmi rychlý start. Na vrchol kopce jsem se dostal s velkou ztrátou na vedoucí skupinu a čekal mě osamocený běh až do cíle. Z mého pohledu nejhezčí závod ze všech tří jsem dokončil na 14. místě v čase 27:37. V celkovém pořadí běžců, kteří se zúčastnili všech tří závodů, jsem obhájil 8. místo a můj tajný plán vejít se do první desítky se povedl.
Petr:
Do posledního závodu jsem si celkem věřil, ale profil nebyl podle očekávání, takže mě kopečky pěkně vytrestaly. Přepálený start se pak hodně projevil v druhé půli závodu, když jsem šel hodně na krev. Lukáš mi rychle utekl, ale trať si proběhl předem a přesně tohle mu sedí, já se naopak dost trápil. Na výkonu se asi projevila i Velká Kunratická 2 dny před. Ale to nikoho nezajímá, důležitý jsou výsledky, takže naprosto vrávorající skoro na omdlení jsem cílem proběhl v čase 28:54, což dalo na 21. místo, protože celkem znatelně přibyla konkurence. Na rozdíl od Lukáše jsem já doufal na první desítku aspoň v kategorii, což se mi podařilo, ale důležitější je celkově pořadí, kde jsem skončil na 13. místě.
Jak Lukáš, tak Petr si z Prokopského nočníku odnesly parádní zážitky. Z menšího závodního seriálu pořádaného STOPNITO se určitě stane pravidelná akce, kam se budou rádi vracet, protože příležitostí k vychutnání si závodu ve skvělé režii není nikdy dost. Připojte k tomu super lidi, noční les a není pochyb o tom, že jde o vydařený závod.
- Bylo blátivo
- Bylo blátivo